Archive for the ‘Slideshow’ Category

Nové přístupy k dějinám Židů za komunismu

Čtvrtek, Červenec 28th, 2016

Zkušenost Židů za komunistických režimů ve středovýchodní a východní Evropě byla vášnivě debatovaným tématem v historiografii již od padesátých let. I po kolapsu komunistických režimů dominují ve výzkumu historie Židů v komunistických společnostech politické dějiny a dějiny diplomatických vztahů mezi socialistickými státy a Izraelem. Až teprve v posledních zhruba deseti letech můžeme pozorovat obrat ke komplexnějšímu pohledu na židovskou zkušenost za komunistických režimů. Nejinspirativnější výzkum existuje, zdá se, především k židovské zkušenosti v rozdílných částech bývalého Sovětského svazu. Jedním z cílů naší konference je tedy začít dialog mezi vědci, kteří se zaměřují na Židy v Sovětském svazu, a těmi, kteří se zabývají Židy v pro-sovětských režimech středovýchodní a východní Evropy, protože zde, z různých důvodů, existuje jen velmi málo kooperace, i když jejich témata jsou navzájem provázaná.

Následující témata jsou pro nás obzvláště důležitá:

  1. legislativa ohledně Židů v komunistických/socialistických státech Evropy a instituční možnosti pro Židy (včetně náboženských, kulturních, vzdělávacích a charitativních institucí)
  2. způsoby udržování a rozvíjení „židovské identity“ za komunistických režimů, v rámci a mimo oficiální organizace, v soukromí i na veřejnosti
  3. rodinné a gender aspekty židovského života za komunismu
  4. sociální sítě přes „železnou oponu“ a napříč státy „sovětského bloku“
  5. jidiš kultura a vzdělávání v komunistických režimech

Mezi vědci, kteří již přislíbili svoji účast, jsou:

Elissa Bemporad, Queens College, New York
Valeri Dymshits, European University, St. Petersburg
Gennady Estraikh, New York University
Joanna Nalewajko-Kulikov, Polská akademie věd, Varšava
Marcos Silber, Univerzita v Haifě
Anna Shternshis, Toronto University
Arkadi Zeltser, Yad Vashem, Jeruzalém

Více ke koncepci konference a požadavcích k abstraktu viz v anglické verzi.

Holokaust a poválečné období z perspektivy rodiny

Neděle, Duben 10th, 2016

Zatímco před rokem 1990 byl výzkum holokaustu zaměřen téměř výhradně na zkušenosti mužských obětí, otevřel výzkum zaměřený na odlišnou genderovou zkušenost nové oblasti bádání. I přesto má toto rozšíření také své limity. Jak Joan Ringelheim, jedna z prvních badatelek, která zdůrazňovala význam perspektivy žen, upozorňuje ve svých posledních pracích, výzkum o ženách během holokaustu snadno sklouzne k biologickému determinismu; občas takový výzkum dokonce naznačuje, že ženy byly nějakým způsobem více odolné vůči nacistickému útlaku. Také Pascale Rachel Bos nedávno poukázala na skutečnost, že mnoho z rozdílů mezi zkušeností mužů a žen má nejspíš více co do činění s tím, jak se různá pohlaví učila vyjadřovat, než se skutečnými rozdíly. Ještě podstatnější je, nicméně, že zkoumání holokaustu a její následky optikou genderu vyžaduje rozbití židovské či romské rodiny.

I když není pochyb o tom, že nacisté se snažili zničit židovskou a romskou rodinu, je stejně jasné, že Židé a Romové se této snaze neustále bránili, někdy překvapivými způsoby. Rozdělení mužů a žen do separátních kategorií tak znamená upřednostnění genderových kategorií nad podstatně důležitější součást jejich identity. Židé a Romové všech pohlaví a věku, a ve všech kontextech holokaustu, rozhodovali o útěku, skrývání se, o tom, zda mají zůstat spolu, či se rozdělit, nejen na základě možnosti vlastního přežití, ale také na základě toho, co vnímali jako dobré pro jejich rodiny.

Tento složitý proces rozhodování lze vystopovat až do poválečných let, kdy mnozí z těch, kteří přežili, čelili dilematu, kde a s kým začít nový rodinný život. Rozhodnutí Židů z Evropy ohledně toho, zda zůstat nebo opustit kontinent byla dosud analyzována hlavně prizmatem politických a ideologických faktorů. Úloha rodiny stále hraje jen okrajovou roli ve výzkumu o prvních poválečných letech, přestože založení nové rodiny patřilo k rozhodujícím, a často nejdůležitějším rysům obnovy poválečného života u většiny přeživších Židů a Romů. Výzkum poválečného rodinného života může také odhalit klíčový vliv válečných zkušeností a ztráty předválečných rodin na další generace.

Tato konference bude mít rodinu v centru diskuse. V návaznosti na poznatky z genderové analýzy, ale neomezené na přísně binárních vidění, bude analyzovat způsoby, jak perspektiva rodiny ovlivňovala klíčová rozhodování.

Jedna a půl denní konference se bude konat ve Vile Lanna v Praze, 15. – 16. března 2017. Vybrané příspěvky plánujeme vydat u anglického či amerického nakladatele.

Konference proběhne v anglickém jazyce. Více o CFP v anglické verzi.

Konferenci sponzoruje:

Deutsches Historisches Institut, Varšava

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

CEFRES, Praha

Sv. 1: Moravští Židé v době emancipace

Úterý, Září 16th, 2014

Studie Michaela L. Millera představuje první ucelené zpracování dějin Židů na Moravě v době emancipace. Přeneseně řečeno, umísťuje více než padesát židovských obcí v menších moravských městech na pomyslnou mapu židovských dějin. Na pozadí střetávání východních i západních vlivů sleduje vliv a vývoj haskaly, chasidismu a náboženských reforem. Vyvinutá moravská rabínská kultura tato hnutí zmírňovala a – v případě chasidismu – zabraňovala jejich šíření. Moravští Židé se aktivně podíleli na revoluci let 1848-49, která předznamenala období zrovnoprávnění, ale zároveň moravské židovské obce vystavovala bezprecedentním demografickým, finančním a sociálním proměnám, a to v době narůstajícího národního konfliktu mezi Čechy a Němci. Originál v angličtině vyšel pod názvem Rabbis and Revolution. The Jews of Moravia in the Age of Emancipation.

Michael L. Miller je profesorem dějin nacionalismu a moderních židovských dějin na Central European University v Budapešti.

Pro objednání knihy, použijte prosím link zde.